RABÍNDRANÁTH THÁKUR
Píseň poraženého
Můj Pán mi přikázal, když jsem stál u cesty,
abych zpíval píseň Porážky,
neboť ona je nevěstou, jíž se tajně zaslíbil.
Temný závoj skrývá její tvář před davem,
avšak klenot hoří na jejích prsou v temnu.
Den ji opustil, ale Boží noc jí slouží
s rozžatými lampami a květy zvlhlými rosou.
Ona mlčí, sklopivši oči; odešla
ze svého domova, ten nářek, který
sem zanáší vítr, přichází z jejího domova.
Avšak hvězdy zpívají věčnou píseň lásky
před její tváří, zněžnělou studem a bolestí.
Dveře v osamělém pokoji se otevřely,
ozvalo se volání a srdce temnoty
se chvěje před nadcházejícím setkáním.