Letní sobotní ráno

…nad šálkem zeleného čaje. Svěží chladivý vánek s vůní podzimu… Zahrada šumí, šeptá, vypráví… Křídly kobylek, motýlů, much a včel, listy stromů… Odevšad se pravidelně ozývají kohoutí zpěvy, vysoko na nebi v kruzích plachtí káňata… Na slunci meditují kocouři, štěňata, slepičky i husy… Všichni ponoření do té chvíle…I já jsem očarovaná kouzelnou mocí-každého nádechu… Vítr mi přivál tolik jako pavučinka jemných a takřka nezachytitelných, vzápětí se rozplývajících, zpráv, příběhů, obrazů… Zabalených do vůní a zvuků léta… Tak se nechávám jimi prostupovat, proměňovat… Na všem cítím dotek Boží dlaně a zapomínám při tom na sebe…