Kde se vzal, tu se vzal… Do mého světa přibyl… Malý tvoreček s tlukoucím srdíčkem a hebkým kožíškem… Černobílý ušatý kocourek. Jmenuje se Monte, tedy celým jménem Hrabě Monte Kristo… Treprv se seznamuje se svým novým domovem, ale je znát, že je nebojácný, sebejistý, bystrý… Přinesla jsem ho jako parťáka k Amorovi… Sice máme ještě dospělého kocoura Aleškaniče, který vlídně otcovsky dohlíží, a onehdá malému Amorovi chytil myšku na hraní… ale, jak říká klasik: „Mít vlastního bráchu, má svý půvaby…“. Tak, kluci kočičí, půjdete se sbratřit? Co vy na to? Momentální situace vypadá takto: „Amor-kočičí mistr zenu náhle ztratil všechen bohorovný klid, kterým ho obdarovaly sudičky… Dokonce vypnul svůj věčný kolovrátek a snaží se ulovit „nezvaného hosta“ a obhájit pozici domácího pána… Zatímco nově příchozí zaujímá strategická místa a předvádí vycizelovanou škálu zastrašovacích technik… Aby udělal dojem silného mistra bojových umění, před kterým má každý s úctou smeknout… A vyklidit mu pole… Ale nakonec se oba bojovníci unaví a tam, kde zrovna předváděli svoje techniky, usnou… Přímo na „TATAMI“… Jak to dopadne? Dozvíme se, až se ti dva „AIKIDOKOVÉ“ občerství blahodárným spánkem… Co se jim asi zdá? …